Naše zvířata

Indičtí běžci

Indičtí běžci - je plemeno kachny domácí, které se chová především pro produkci vajec. S oblibou si pochutnaji na slimácích.

První zmínky o podobných kachnách je možné najít na ostrově Jáva v době před tisícem let. Indický běžec nebyl vyšlechtěn úmyslně chovateli, jedná se jen o přirozené křížení.

V Malajsii se vzpřímené kachny chovají již přes 2 000 let.

Králíčci

Naše první zvířátka obsadila výběh v červnu 2020

Postupně jsme pomohli 5 nechtěným králičím holkám, které si na sebe krásně zvykly a tvořili príma smečku, až do té doby, než se nám narodily v lednu 2021 malé chlupaté kuličky. Jeden z králíčků darovaný nám jako nechtěná králičí holka byl totiž králičí kluk. Chlupaté kuličky krásně rostou a jsou opatrovány všemi členy králičího klanu. "Stali jsme se zodpovědnými za to, co jsme k sobě připoutali" citát z Malého prince a "jsme moc rádi, že nám i Vám vykouzlí úsměv na rtech".

Hedvábničky aneb komediantské slepice

Slepičky máme zapůjčeny z Beskydského ranče

Hedvábničky patří mezi naše nejstarší plemena slepic. Chovatelé je mají v oblibě především pro jejich krásu a také schopnost vyvést kuřátka, a to nejen svá, ale i ta cizí. Hedvábnička tak dokáže zastat roli náhradní matky i bažantů, křepelky a také vodní drůbeže.

Slípka nelétá. Nehrabe jako ostatní plemena slepic. Může se pyšnit klidnou povahou.Snadno si ji ochočíte.

Výborná kvočna a pěstounka o jiné zvířátko na vašem dvoře. Ostatní drůbež na zahradě ji nevadí. Nenáročná na chov a krmivo.

Předchůdci se stejnou strukturou peří jsou známí z Číny před víc než 1000 lety.

Prvním Evropanem, který si plemeno slepic hedvábničky přivezl, byl prý benátský kupec a cestovatel Marco Polo. K nám se hedvábničky dostaly až na začátku 20. století.

Potkani

V roce 2021 nám v parku přibydou dva potkaní kluci - Atila a Riu.

Potkan patří mezi jedny z nejinteligentnějších hlodavců v přírodě. Díky přizpůsobivosti svého organismu a hierarchii potkaních kolonií je schopen přežít i působení důmyslných hubících prostředků.

Potkan je nejvíce aktivní v noci a před rozedněním. Miluje vodu a vyhledává vlhká místa jako jsou kanalizace, skládky, sklepy, sklady, chlévy a zemědělské usedlosti v blízkosti vody. Na střechách, půdách či v podkroví na potkana spíše nenarazíme.

Potkan umí výborně plavat, potápět se, šplhat a má výborný čich.

V místech, kde není nouze o potravu žijí potkani v klanech, které se skládají z mnoha samiček a samců. Jsou velmi sociální a klany čítají někdy 60 až 200 členů. Nejstarší samci jsou většinou v hierarchii nejvýš a často dochází mezi samci k bojům o postavení v klanu.

Potkani, kteří nepatří ke klanu jsou napadeni a útok přežijí jen velmi vzácně - zajímavé však je, že nezemřou na způsobená zranění nýbrž ze strachu z ostatních potkanů. Potkan je všežravec, dává však přednost rostlinné stravě a především obilovinám.

Ve volné přírodě staví potkani podzemní nory, které mají vždy dva vchody. Uvnitř zakládají místa, která jsou využita jako obydlí a speciální místa pro uskladnění zásob.

Jako všichni hlodavci má i potkan velmi tvrdé zuby, které musí obrušovat a je schopen, stejně jak je to u myší, prokousat se skrz beton, omítku, kabely, izolace a měkké kovy.

Potkan laboratorní je díky své inteligenci a sociálnímu chování velmi hojně využíván ve výzkumu, je však i velkým favoritem pro chovatele a řadí se k nejučenlivějším domácím mazlíčkům.